Jurkovičova rozhledna v Rožnově pod Radhoštěm

Jednou z nových dominant dříve lázeňského města Rožnov pod Radhoštěm je od roku 2012 Jurkovičova rozhledna. Své jméno dostala podle slovenského architekta Dušana Sámo Jurkoviče, který, naštěstí, zanechal díky své tvorbě výraznou stopu také v našem kraji.

Dušan Samo Jurkovič

Hlavní představitel osobité secesní architektury inspirované lidovým stavitelstvím a výtvarným uměním. To je slovenský architekt a etnograf Dušan Samo (Samuel) Jurkovič, který se narodil 23. srpna 1868 ve slovenské obci Turá Lúka. Na Valašsku, konkrétně ve Vsetíně, působil v letech 1889 – 1899. V tomto období vznikl mimo jiné dnes už proslulý soubor výletních ubytoven Maměnka a Libušín na Pustevnách na Radhošti (1897–1899), ve které se Jurkovičovi podařilo skloubit inspiraci lidovou kulturou s geniem loci Radhoště. Mimochodem – obě stavby jsou už dnes národní kulturní památkou.

V tomto období vznikl také návrh rozhledny, kterou si objednali členové turistického spolku ve Valašském Meziříčí (1896). Stát měla v Brňově. Jenže na ní nebyly peníze.  A tak zůstal celý projekt „u ledu“ po více než stovku let. Jurkovič přesídlil do Brna, odkud stihl realizovat projekty lázeňských domů v Luhačovicích  (1901– 1903). Následně pak přesunul své působiště do Bratislavy, kde v roce 1947 zemřel.

Architekt Dušan Samo Jurkovič patří nepochybně k významným osobnostem československé architektury první poloviny 20. století a je nejznámějším architektem v celé historii slovenské architektury vůbec. V roce 1947 se stal jako první československý architekt národním umělcem.

Je autorem téměř čtyř set architektonických návrhů, které dodnes překvapují dokonalostí a úctou k lidovým tradicím. Ne vždy najdou díla vysoce ceněná odborníky stejně vřelou odezvu u široké veřejnosti. V případě Jurkovičovy tvorby to vyšlo – líbí se všem.

Mezi nejvýznamnější díla architekta Dušana Sama Jurkoviče patří objekty Libušín a Maměnka na Pustevnách,  lázeňské budovy a kolonáda  v Luhačovicích, Křížová cesta na Hostýně,  budova restaurace v Pekle u Nového města nad Metují, vlastní vila v Brně – Žabovřeskách, Bartoňova vila v Brně – Králově poli, vila dr. Náhlovského v Praze – Bubenči, mohyla Milana Rastislava Štefánika na Bradle, Kochovo sanatorium v Bratislavě, Slovenský dom ve Skalici nebo budovy visuté lanovky Tatranská Lomnica – Lomnický štít. A od roku 2012 také Jurkovičova rozhledna v Rožnově pod Radhoštěm.

 

Jurkovičova rozhledna – historie a současnost

V 60. letech 20. století přišel s myšlenkou vybudování Jurkovičovy rozhledny tehdejší ředitel Valašského muzea v přírodě Ing. Jan R. Bečák. Jeho záměr bohužel nebyl naplněn a upadl v zapomnění. Teprve po 112 letech od vzniku náčrtů připomenul tuto vizi rožnovský etnograf Daniel Drápala, který oslovil vedení rožnovské radnice s možností realizace její výstavby. Město Rožnov se po delší diskusi rozhodlo přivést Jurkovičovy plány k životu a tak v letech 2010 a 2011 vyrostla nad Rožnovem nová dominanta. Kromě problému se zajištěním financí na náročnou stavbu se hned od počátku objevil ještě jeden velký otazník. Kam rozhlednu umístit. Bylo vytipováno několik lokalit. Zpočátku se jako nejvhodnější jevil kopec Hradisko, na kterém v minulosti stával strážní hrad. Z této možnosti ale nakonec sešlo, protože město zde vlastní pouze malý pozemek, který byl navíc zatížen probíhajícím soudním sporem. Ostatní plocha na Hradisku je v majetku státního podniku Lesy ČR. Další komplikací byla skutečnost, že lokalita Hradiska je definována jako archeologická památka kolem zbytků bývalého gotického hradu. Realizace tak rozsáhlé stavby, jakou je Jurkovičova rozhledna, se zde tedy ukázala nereálná.

Jako náhradní vhodnou lokalitu vybrali rožnovští radní Karlův kopec. Pozemky zde jsou ve vlastnictví společnosti Městské lesy, s.r.o., kterou vlastní město Rožnov pod Radhoštěm.

Po vybrání vhodné lokality mohlo začít zajišťování finančních prostředků. Velkou část stavby se podařilo zajistit díky projektu z Regionálního operačního programu Střední Morava (8,4 mil. korun). Další dva miliony korun věnovala Nadace Děti-Kultura-Sport z Uherského Hradiště.

Stručný popis rozhledny říká, že se zde kombinují dva základní materiály – kámen tvořící fundament stavby a dřevo zpracované tradičními tesařskými technologiemi. Základnu stavby tak tvoří vysoká kamenná podezdívka skládaná z opracovaného kamene rozličné velikosti.

Dřevěná konstrukce je tvořena dvěma segmenty – roubením „chaloupky“ a z ní vycházející věžovité osmistěnné nástavby.

Dominujícím prvkem středové části „chaloupky“ je čtveřice štítů zakončených kabřincem a dřevěnou makovicí.

Věžovitá část rozhledny s vyhlídkovou plošinou ve výšce 18,8 m je zakončena jehlancovitou střechou s čtveřicí drobných vikýřků a makovicí u vrcholu.

K rozhledně na Karlově konci míří denně návštěvníci, aby obdivovali architekturu D.S. Jurkoviče. Ten se podle vlastních slov snažil „…o praktické využití lidových motivů při stavbě uměle konstruované…“.

Podle vyjádření redaktora Jana Rokyty patří obecně dílo D.S. Jurkoviče ke kulturnímu dědictví našeho národa. A Petr Volf z týdeníku Reflex se napsal, že se na temeni Karlova kopce „vyloupla nejkrásnější moravská dřevěná rozhledna“.

Zdroj: roznov.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>