Vyšívačka a učitelka zuberského bílého vyšívání Marie Pyrchalová držitelkou titulu NOSITEL TRADICE LIDOVÝCH ŘEMESEL

1

Dne 21. 5. 2014 obdržel Městský úřad Zubří dopis z Ministerstva kultury, který byl přímou reakcí na „Návrh na udělení titulu: NOSITEL TRADICE LIDOVÝCH ŘEMESEL paní Marii Pyrchalové“. Ten zpracovaly členky Muzejní rady Města Zubří. V dopise se doslova píše: „Vážená paní, s potěšením Vám sděluji, že ministr kultury Mgr. Daniel Herman schválil Vaši nominaci na udělení titulu „nositel tradice lidových řemesel“ za rok 2014. Upřímně vám k tomuto ocenění blahopřeji.“ Po udělení tohoto titulu Jiřímu Ondřejovi za výrobu březových metel (2005) a Pavlovi Čípovi za výrobu hudebních nástrojů (2008) se ocenění dočkala i zuberská výšivka, tedy řemeslo, které je pro historii Zubří zcela zásadní a typické.

Od roku 2001 uděluje ministr kultury České republiky každoročně vybraným lidovým výrobcům titul Nositel tradice lidových řemesel. Udělování titulu je v současnosti upraveno nařízením vlády
č. 5/2003 Sb. o oceněních v oblasti kultury. Jedná se o českou verzi projektu UNESCO, nazvaného Žijící lidské poklady. Titul je udělován u příležitosti národního zahájení Dnů evropského dědictví, pořádaného Sdružením historických sídel Čech, Moravy a Slezska. Paní Marii Pyrchalové bude titul slavnostně předán ve dnech 5. a 6. září 2014 v Opavě.

Kromě výše zmíněných držitelů titulu z řad zuberských občanů je Nositelem tradice lidových řemesel také Jana Juřicová z Vigantic (rodačka ze Zubří), která byla oceněna již v roce 2002 za bílé vyšívání.

Návrh nominace Marie Pyrchalové na jmenování Nositelem tradice lidových řemesel je podložen výsledky její práce, s níž se setkávají návštěvníci na výstavách a akcích po celé republice i v zahraničí, akcích, které těží z tradice valašské lidové kultury. Jako jedna z nejaktivnějších členek Muzejní rady v Zubří se vedle vlastní tvorby podílí na přípravě výstav s tematikou zuberského vyšívání, jimiž je vzdáván hold mnoha desítkám žen, ale i mužů, kteří se zuberské výšivce věnovali. Marie Pyrchalová se odbornými znalostmi a zkušenostmi výrazně podílí na profilu sbírkového fondu Muzea Zubří, kde je místní jemná bílá výšivka sběratelskou prioritou.

Marie Pyrchalová – profesní životopis

Marie Pyrchalová se narodila v roce 1955 v Čeladné. Od narození žije v Zubří. V roce 1979 promovala na Pedagogické fakultě v Ostravě a od září téhož roku začala učit na 1. stupni ZŠ v Zubří.

Marie Pyrchalová začala s vyšíváním v roce 1984, kdy byla na mateřské dovolené, právě u paní Anny Zwillingerové. S bílou, tzv. zuberskou výšivkou se setkávala na každém kroku. Z vyprávění svých blízkých věděla, že její babička paní Ludmila Juříčková, byla uznávanou vyšívačkou a zanechala po sobě soubor vzorů, z kterého teď paní Marie čerpá při vytváření svých vzorů. Techniku bílé výšivky studovala také ve sbírkách Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, kde poznala různé techniky – vyšívání na batistu, na tylu, pobodávanou výšivku, podstřihávanou výšivku a nyní všechny tyto techniky používá ve své práci. Její práce se nacházejí mj. v depozitáři VMP v Rožnově p. R., ale také ve sbírkách Muzea v Zubří.

Od roku 2000 už sama předává své zkušenosti pořádáním kurzů zuberské výšivky. Vystřídalo se v nich téměř 150 žen a 4 muži. Kurzy probíhaly v Zubří, Brně, v Poniklé v Krkonoších, týdenní kurz pro zájemkyně proběhl také v polském Šremu.  V současné době pokračují kurzy vyšívání v Brně a několik žen se každý týden pravidelně setkává nad výšivkou také v Zubří.

Paní Marie Pyrchalová své výšivky prezentovala na výstavách v roce 1991 v Praze, v roce 2004 na Světovém kongresu mezinárodní organizace OIDIFA v Praze, dále v roce 2005 v Kiskunhalasz v Maďarsku, v roce 2006 v Alansonu ve Francii, ve Vsetíně, Hranicích na Moravě, Ve Valašském Meziříčí a několikrát také v Zubří.

Se zuberskou výšivkou pravidelně seznamuje návštěvníky v Praze, ve Vamberku a ve Valašském Meziříčí na krajkářských trzích. Díky těmto setkáním se bílá zuberská výšivka dostává do povědomí českým, ale i zahraničním návštěvníkům těchto akcí. Některé tato technika natolik uchvátila, že se ji jejím prostřednictvím naučili. Například pan Hidehito Takeuchi, klavírní virtuos své výšivky prezentuje při svých koncertech v japonském Tokiu.

Rodačka ze Zubří, vyšívačka bílé „zuberské výšivky“ Marie Pyrchalová , vytváří vlastní vzory bohatých kompozic při zachování všech tradičních prvků a technik. Vedle klasických výšivek hledá nové možnosti uchování této techniky. V poslední době jsou to například textilní šperky pro dámy.

Zuberská výšivka

Téměř století je jemná bílá výšivka severního Valašska spojená s pojmem „zuberská“. Do historie Zubří se nesmazatelně zapsala. Jejím základem byla a je především nesmírná trpělivost, vrozený cit a umění jehlou vykouzlit na plátně křehkou krásu, která oslovuje mnoho generací. Patří ke kulturnímu odkazu našich předků, který byl celé věky chlebem, potěšením, pýchou, ale i trápením pro ty, kteří jej vytvářeli.

Nejstarším dokladem existence výšivky v našem kraji je pokrývka s datem 1645 ze starého krásenského kostela. Vznik a počátek jemné bílé výšivky místního typu však není dosud spolehlivě vysvětlen.

Zubří si v letošním roce připomnělo 150. výročí narození Marie Schoberové, která v době odkládání krojů a z toho plynoucího nezájmu o nové výšivky hledala pro výšivku nové možnosti uplatnění. Založila a vedla soukromou školu jemného bílého vyšívání.

Zuberská výšivka se vyšívá na bílé látce bílou bavlnkou. Ženy jí tradičně zdobily svůj kroj, čepce, šátky na hlavu tzv. vyvazovačky, obřadní plachty, později límečky halenek, kapesníčky a drobný bytový textil. Na přelomu 19. a 20. století se kroj nosil už jen na vesnicích. Zájem o vyšívání upadal a mnoho vyšívaček bylo bez práce. Částečné oživení zájmu nastalo po roce 1905, kdy výšivka našla uplatnění v dobové dámské módě a získala obdiv i odbyt ve vídeňských obchodech. Požadavky obchodníků však nepříznivě poznamenávaly kvalitu výšivky. A byla to právě slečna Marie Schoberová, která se zasadila o udržení tradičního typu valašského vyšívání v Zubří v nových poměrech.

Hodně se vyšívalo u Gregorů, kde se vyšívalo po celý rok. Paní Amálie Gregorová zaměstnávala nejvíce vyšívaček v Zubří. Jejich výšivky se prodávaly nejen u nás, ale i v zahraničí.

Další strážkyní klasického tradičního vyšívání a pokračovatelkou v úsilí učitelky Schoberové o půlstoletí později byla Anna Zwillingerová, Mistr lidové umělecké výroby v oboru bílá výšivka. Sama absolventka vyšívačské školy Marie Schoberové v osmdesátých letech 20. století těžce nesla, že v Zubří umění bílé výšivky zaniká. Po řadu let pak učila žákyně Základní školy v Zubří v kroužku ručních prací zuberskému vyšívání. Její zprvu pomocnicí, později spolupracovnicí a nakonec pokračovatelkou se stala Marie Pyrchalová.

Popis technologie vyšívání na rámu

Touto technikou se v Zubří a blízkém okolí zhotovovaly především části ženského kroje – rukávce, čepce, šátky, kapesníčky, dále pak límečky a různé dečky. Vyšívá se tenkou bílou bavlnkou na jemném bavlněném plátně – batistu, dříve mušelínu, nataženém na dřevěném rámu.  Velikost rámu se přizpůsobuje velikosti dané výšivky. Na dvě protilehlé strany plátna se přišije hrubší látka. Takto upravené plátno se přišije k rámu, vypne se pomocí dřevěných kolíků. Konečné dotažení plátna se uskuteční pomocí hrubších nití. Plátno musí být hodně napnuté, jinak se na něm špatně vyšívá. Po natažení plátna se na něj překreslí vypratelnou, většinou modrou pastelkou základní vzor, který se podhodí (obšije) dvěma nitěmi mouline a teprve potom se vyšívá. Jedna ruka je stále nad rámem a druhá pod rámem. Po vyšití celého vzoru se vytahuje „sítko“ to znamená, že se 3 nitky batistu prostřihnou a vytáhnou a 3 nitky se nechají a to v obou směrech. Sítko se musí obšít jemnou nitkou, aby si podrželo tvar. Do hotového sítka se pak vyšívají „gatry“, pro něž je ta jemná síť osnovní strukturou. Dokončená výšivka se ještě na rámu vypere a podle okrajů opatrně vystřihne. Mistrovství zuberské výšivky spočívá v tom, že je na malé ploše použita řada různých stehů, vytahovaných sítek a pavoučkových výplní, kterými se dosahuje potlačení nebo zdůraznění běli použité tkaniny. Výšivka působí mimořádně křehce.

Sdílet.

About Author

1 komentář

  1. Dana Trtíková dne

    Zdravím Vás paní Pyrchalová. Možná tato zpráva bude k ničemu, ale pokud byste ji ještě dnes v sobotu večer četla, tak se chci zeptat, zda byste mohla s kamarádkou přijet zítra ještě dřív, než v 10 hodin. Pokud ne, nevadí. Mám ještě něc o v plánu, tak byse mi hodila Vaše návštěva dřív. Ale i tak se na Vás těším. Mějte se hezky. Dana.