Páteří raně novověké vrchnostenské ekonomiky byly hospodářské dvory. Zpravidla šlo o majestátní areály, které tvořily neodmyslitelnou součást tuzemské kulturní krajiny. Nejinak tomu bylo na rožnovsko-krásenském panství a přilehlém biskupském lesním statku Meziříčí, které v 17. a 18. století držel rod pánů a hrabat ze Žerotína. V přednášce, vedené Pavlem Lasztoviczou, se na zdejší hospodářské dvory